Deník výpravy

Jednotlivé dny : [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14]

  Po další mrazivé noci dnes vstáváme časně a deset minut před osmou vlevo Gjende, vpravo Bessvatnet odjíždíme k jezeru Gjende (79.jpg) v Národním parku Jotunheimen. Do Gjendesheimu, který leží na břehu tohoto jezera, přijíždíme po deváté a naše výprava se opět dělí na silnější a slabší skupinu. Silnější absolvuje nejprve přejezd přes jezero k chatě Gjendebu a odtud se vydá na dvoudenní přechod na Galdhopiggen, kde se snad zítra ve zdraví opět setkáme. My ostatní se vydáváme na "procházku" pohoří Bessegen nad jezerem Bessvatnet kolem jezera Gjende. Nejprve musíme vylézt na hřeben pohoří Besseggen, což znamená dvouhodinové strmé stoupání. Potom pokračujeme po hřebeni (77.jpg, 78.jpg, 80.jpg, 81.jpg, 82.jpg, 83.jpg, 84.jpg) a dostáváme se k místu, které je známé z mnoha propagačních materiálů o Norsku. Otvírá se nám výhled na dvě jezera (85.jpg, 86.jpg). Vlevo Gjende s tyrkyzovou vodou a hladinou v nadmořské výšce 984 metrů, vpravo pak Bessvatnet ležící 1373 metrů nad mořem s vodou tmavě modrou. Poté co jsme se nasytili tohoto pohledu sestupujeme po skále (87.jpg) až k hladině výše položeného jezera (88.jpg, 89.jpg) a pokračujeme dále směrem k chatě Memurubu. Cestou míjíme davy turistů, kteří většinou absolvují tuhle trasu opačným směrem. Poté procházíme kolem dvou horských jezírek (90.jpg, 91.jpg), zásobovaných vodou z tajícího sněhu a po dalším dvou hodinkách cesty, kterou nám zpestřují nádherné výhledy a scenérie jezero Gjende (92.jpg, 93.jpg, 94.jpg, 95.jpg) se po sedmi hodinách pochodu prudkým sešupem vrátili ke břehu jezera Gjende, k chatě Memurubu. Nyní máme na vybranou, buď se vydat na zhruba tříhodinovou zpáteční cestu podél jezera po svých nebo tuto trasu absolvovat parníčkem lodní lístek pendlujícím po jezeře. Všichni nakonec volí lodní dopravu, i když pětapadesát NOKů za půlhodinové svezení je suma opravdu nehorázná. Kolem půl šesté tedy nasedáme na připluvší parník a vracíme se zpět do Gjendensheimu po vodě (96.jpg, 97.jpg). Ještě nás čeká zhruba tříkilometrový pochod k autobusu, který na nás čeká na prvním neplaceném parkovišti a pak už návrat zpátky na tábořiště k řece Sjoa kam přijíždíme o půl osmé. Sobota je v Norsku jediným dnem kdy se může pít alkohol oficiálně a bez hrozby trestu a tak nám Laďa cestou zpět barvitě líčil na tábořišti řeky Sjoa vypadala noc na neděli v minulých letech. Letos je však naštěstí klid a tak můžeme dopřát celému tělu odpočinek po dnešní náročné túře a pořádně se připravit na zítřek, kdy bychom měli zdolat nejvyšší horu Norska, Galdhopiggen.

další den - DEN DESÁTÝ

© 2000 hynna

Úvod | Deník | Fotoarchiv | Fotofilm | Guestbook